Šesťáci si vyzkoušeli loutkové divadlo

V rámci hodin literární výchovy pouze nečteme knihy. Občas se na něco podíváme na videu a někdy si zkusíme něco prakticky i sami. Po lekci věnované animovanému filmu jsme se dostali k loutkám.

Připomněli jsme si něco z historie, seznámili se s pojmy maňásek, marioneta a javajka a neopomněli jsme vzpomenout také na letošního šedesátiletého jubilanta, jímž je habartovské loutkové divadlo Kahánek.

Byla to však vhodná příležitost, jak si vyzkoušet trochu jinou práci. Nejprve jsme se společně podívali na DVD, jak se s podobným úkolem před lety vypořádali někdejší šesťáci, a pak už nezbývalo nic jiného než se rozdělit do skupin a rozvrhnout si práci.

Někdo vyráběl loutky, jiný maloval kulisy, další pak vymýšleli příběh. Či návrh plakátu. Po několik hodin se čile pracovalo. Někteří žáci si práci brali dokonce i domů.  Všech pět skupin zvolilo k výrobě loutky papírové na špejli. Některé použily text existující, jiné pak poupravený s vlastními formulacemi.

V pondělí 5. Května nastal den D. Postupně jsme zhlédli pohádku o Stále spící Růže, O Smolíčkovi Pacholíčkovi, spolu se Šmouly jsme se vrhli na oslavu a s Karkulkou jsme se vyhnuli nástrahám zlého vlka. Jen pátá skupina složená ze sedmi chlapců nám nesehrála bohužel nic. Kluci sice pilně vyráběli plakát, loutky, kulisy i další rekvizity, ale to nejdůležitější, což jest to, co budou s tím vším hrát, tak to dohromady za celý měsíc nedali. Velká škoda, protože výroba se jim jinak dařila velice dobře.

Ostatní skupiny zvládly úkol lépe či hůře, ale všechny se ctí. V Hubertovi jsme objevili nadaného Smolíčka a Zuzka nás pobavila koktavým zlým vlkem. Připomínat setkání s loutkami námpo několik týdnů bude navíc i několik fotografií na nástěnce. Kluci si snad příště zvolí lepší strategii v rozdělení úkolů a i oni vše zvládnou bezezbytku.

                                                                                Mgr. Aleš Plevka