Třídní besídka VIII.A

Aktuální kalendářní rok jsme zakončili tak, jak je již poslední pátek před odchodem na vánoční prázdniny tradicí, tedy společně stráveným zábavným dopolednem.  Během něj jsme absolvovali chvilku zamyšlení, několik her, pár soutěží, nechyběly samozřejmě ani dárky a cukroví a vše jsme zakončili zpěvem vánočních písní se spolužáky z celého druhého stupně.

Ale vezměme to pěkně po pořádku. Poněvadž se jedná již o osmou třídu, je asi přirozené, že velkou část programu si žáci připravují sami, nicméně úvod dne patřil mně. Všechny jsem přivítal, navzdory různým neduhům z posledních dnů chyběli jen dva žáci, a následně jsme si sdělili jak a proč se v danou chvíli cítíme. Poté jsme zhlédli reklamu, ano, čtete správně- reklamu. Jednalo se však o reklamu vánoční, která v sobě skrývala velké a pravdivé poselství o tom, že ne každý může Vánoce trávit tak, jak je nejlepší, tedy s těmi, které má ve svém životě nade vše rád. Všichni žáci pak ode mne dostali zlaté keramické rybky, aby měli šanci, že se jim vyplní jejich přání.

Poté jsme odehráli hru na myslivce, kterou si připravil Radek a díky Verče jsme zjistili, co pozitivního nás čeká příští rok. Někteří si také oživili vzpomínky na hru kolečka, křížky, čtverečky trojúhelníčky.

Následně byla na pořadu dne soutěž pohlaví, která se skládala z pěti disciplín. Kluci a holky se utkali v hádání vánočních slov ve stylu soutěže Kufr, šlehačkovém souboji, hádání předmětů po hmatu, golfovém patování a poznávání písní. Souboj to byl velmi vyrovnaný a až poslední disciplína rozhodla o tom, že z vítězství v poměru 3:2 se tentokráte radovala děvčata. Bonbóny z dovozu však ochutnali nakonec úplně všichni.

Následovalo rozdávání dárků. Na každého se dostalo, protože jsme si dopředu rozlosovali dvojice tak, aby nikdo nezůstal neobdarovaný. Navíc jsem však pro jistotu měl v záloze několik univerzálních dárků, jak se říká pro strýčka Příhodu. Dárků všech tvarů, velikostí a barev bylo opravdu hodně, odhadem možná až ke stovce, protože ve třídě je nás bezmála třicet. Velké potěšení způsobily obzvláště odpouštěcí vouchery, které všem věnovala paní asistentka Verča a které mohou coby generální pardon někdy v budoucnu využít jejich majitelé v případě, že se vinou svého nežádoucího chování dostanou pod kuratelu nějakého trestu.

Nutno však poznamenat, že i ti největší a chroničtí zlobilové v pátek jakoby ve škole chyběli. Společně jsme totiž prožili bezvadné a bezproblémové dopoledne. To jsme pak zakončili společným zpěvem koled. Následoval již jen zevrubný úklid třídy, pořízení několika nezbytných selfie a mohli jsme všichni vyrazit k domovu, abychom se připravili na nejkrásnější svátky v roce. Až se potkáme za dva týdny znovu v lavicích, v kalendáři vedle sebe najdeme dvě dvacítky, tak ať všem přinesou štěstí.

                                                                                    Mgr. Aleš Plevka, třídní učitel VIII.A