*****************
Nabízíme volné pracovní místo na tyto pozice:
* učitel 1. stupně
* učitel 2. stupně
* sociální asistent
* školní psycholog
Více informací zde.
Den otevřených dveří na Základní škole v Habartově přilákal značné množství návštěvníků.
Po měsících příprav nastala sobota 19. listopadu. Den na kdy byl stanoven termín jednoho z vrcholů oslav, které si kladou za cíl připomenout 50. výročí existence školního areálu v ulici Karla Čapka.
Během posledního týdne se škola změnila k nepoznání. Většina zaměstnanců v ní trávila mnoho hodin navíc a na konečném výsledku to bylo poznat. Když se v sobotu ráno v devět hodin otevřely školní brány, bylo vše, co mělo být, připraveno na nápor návštěvníků. Těch nakonec dorazilo nepočítaně, což byla zároveň největší odměna pro všechny, kteří se podíleli na přípravě.
A cože mohli příchozí vlastně spatřit? Zpřístupněny jim byly všechny čtyři budovy: pavilon A i B, tělocvična a jídelna se školní družinou. Pavilon B je vítal bezpočtem výtvarných prací a nádhernou výzdobou tříd. Zhlédnout zde bylo možné i fotoprezentaci zachycující běžný život ve škole. Zde bylo k mání i několik upomínkových předmětů jako např. pohlednice, butony či nákupní žetony, to vše s motivy a logy školy.
Pavilon A se prezentoval kmenovými třídami a odbornými učebnami, přičemž ve většině z nich byly k vidění i tematické pomůcky. Bonbónkem pak byly tři třídy v přízemí. V jedné jsme se pokusili prezentovat to, kam se škola dostává v 21. století, a tak nechyběly počítače či dataprojektor, druhá naopak evokovala desetiletí století dvacátého. Zde byly k vidění staré učebnice, již vyřazené nástěnné mapy či výroční nástěnka oslavující 1. máj. Během dopoledne se zde také promítaly záběry ze šedesátých let, které u nás tehdy natočila Československá televize, ty chceme do budoucna nechat digitálně zarchivovat. Ve třetí ze tříd se pak nacházela tzv. čítárna, kde jsme prezentovali školní časopis, množství fotodokumentace a největším lákadlem byly školní kroniky mapující dění od roku 1945.
Chodba v prvním patře se proměnila díky asi dvacítce panelů ve výstavní síň, která dokumentovala vývoj školy od její výstavby až po současnost. Zde se užilo asi nejvíce legrace, když se zde sešli někteří ze spolužáků a vzájemně se na fotografiích, i třicet let starých, poznávali. Den otevřených dveří se totiž stal i vítanou možností pro uspořádání třídních srazů, čehož několik tříd i využilo a její členové si přišli někdejší místo činu prohlédnout společně. Měli-li štěstí, setkali se mezi hosty i se svými tehdejšími učiteli, kterých na pozvání školy dorazilo několik desítek.
Svou záslužnou práci prezentovala i družina a školní jídelna, kde byl prostor i pro nerušené posezení a malé občerstvení.
Popřát k jubileu nám dorazili i přátelé z partnerské školy v Lengenfeldu. Ti s námi posléze i slavnostně ukončili realizaci společného projektu pod názvem Habartov-Lengenfeld aneb partnerská města očima dětí.
Po šest hodin se ve škole tzv. dveře netrhly a další hosté si přicházeli prohlédnout vše, co jsme přichystali. Prohlédnout, ale také hlavně zavzpomínat na dobu, kdy škola byla nedílnou součástí jejich života. Poněvadž člověk časem to nepříjemné z mysli vypuzuje, převažovaly tentokrát jen úsměvy a dobrá nálada.
Přestože i dnes, dva dni poté, jsme vyčerpaní a nějaká práce s úklidem nás ještě čeká, víme už nyní, že vynaložené úsilí nebylo marné. Oslavy se vydařily.
Mgr. Aleš Plevka
