znak ZŠ Habartov
Základní škola Habartov
Karla Čapka 119, okres Sokolov
Tel.: +420 352 692 547
město Habartov

 

Nabízíme pozici

pomocné kuchařky.

Informace na tel.čísle:

352 692 547

736 753 755

Historický zvon opět po roce odzvonil aktuálnímu školnímu roku

Poslední zvonění, tak je nazývána naše tradiční akce, která se s jistou přestávkou v Habartově koná již dobrých čtyřicet let. Jedná se o malou slavnost, při níž se setkávají vycházející deváťáci s budoucími prvňáčky, a před zraky rodičů a přátel si předají pomyslnou štafetu školní docházky.

   I letos se do její organizace a příprav zapojili členové Komise pro sport a kulturu, pracovnice městského úřadu a s realizací významně pomohli pracovníci našich technických služeb, městského kulturního střediska či příslušníci obvodního oddělení Policie ČR. Poděkování si zaslouží i firma ept connector s.r.o, která poskytla část dárků pro budoucí prvňáčky.

   Nezasáhne-li vyšší moc, je nepsaným pravidlem, že Poslední zvonění se uskutečňuje vždy jeden den před koncem školního roku. To letošní se tedy odehrálo ve čtvrtek 27. června  v patnáct hodin odpoledne. Jedná se o akci venkovní a místem konání je obvykle náměstí Přátelství. Přestože vždy existuje záložní místo v podobě místního kinosálu, většina aktérů vždy dává s ohledem na jeho omezenou kapacitu přednost venkovnímu prostředí, kde je vítán každý. Venku však naplno vstupují do hry klimatické podmínky, které letos již se značným předstihem vinou vlny neskutečných veder v účastnících vyvolávaly nemalé obavy. Naštěstí se ve čtvrtek alespoň o deset stupňů ochladilo a pofukoval mírný vánek. I navzdory tomu si mnozí protagonisté i diváci z akce odnesli nechtěný bonus v podobě spálené kůže či lehčího úpalu.

   Letos do jinak obvyklého scénáře vstoupila i jedna inovace, když si žáci devátého ročníku ještě před veřejnou částí akce připravili asi půlhodinový předkrm určený jen svým nejbližším. V něm vtipně a s nadhledem shrnuli svých devět školních let, slovem i obrazem si připomněli, co společně prožili, a závěrem prostřednictvím perníkového srdce poděkovali svým rodičům za jejich bezmeznou podporu.

  Poté se krátce před třetí hodinou a za asistence policistů desítky metrů dlouhý průvod složený z deváťáků a předškoláků vydal na několikasetmetrovou cestu k náměstí. Tam již ho čekalo několik set diváků, kteří svátečně oblečené náctileté a v pestrobarevných kostýmech oděné caparty přivítali bouřlivým potleskem.

   Krátce na to vystoupali na malé pódium zástupci deváté třídy, Eliška, Leona a Jarda, kteří se pro tento den chopili moderátorské role. Nejprve došlo na obligátní přivítání, aby byl vzápětí vyzván ředitel školy Mgr. Václav Riedl k tomu, aby nechal poprvé rozeznít letitý zvon. Tak se i stalo a slavnost byla zahájena. Na pódiu pana ředitele doplnil i starosta města Ing. Petr Janura a oba posléze pronesli několik slov, v nichž děkovali rodičům i učitelům a budoucím školákům i středoškolákům přáli jen to nejlepší.

   Následoval krátký kulturní program, na který se vždy všichni diváci moc těší, neboť nápaditost a fantazie učitelek MŠ a přípravné třídy nezná hranic. Navíc je všem zcela zřejmé, kolik úsilí a nácviku se za těmi několika minutami, jimiž se před veřejností nakonec prezentují, asi skrývá.

   Krátký blok odstartovala MŠ Okružní, která se tentokráte inspirovala pohádkou Princové jsou na draka, a tak malí Honzové zachránili princeznu ze spárů draka a společnými silami postavili zeď. Děti z MŠ Duhové se společně vydaly do peřin, aby ve svých slušivých baretech čelily krásným a i těm velmi znepokojivým snům. Žáci z přípravné třídy předvedli to, jak těžké to nejspíš bude pro stonožku, když ztratí ponožku.

   Všichni účinkující sklidili zasloužený aplaus a trpělivé učitelky si zaslouží absolutorium. Poté byl připraven vrchol celé slavnosti. Urostlí deváťáci se na volném prostranství postupně setkávali s malými a někdy ještě poněkud ustrašenými předškoláky a výměnou dárků završili symbolické předání zmiňované štafety.

   Další část akce byla vyhrazena již především těm odrostlejším. Ti se na speciálně graficky vyvedenou stranu jeden za druhým podepsali a tím zvěčnili do pamětní knihy.  Z rukou starosty, ředitele školy a třídní učitelky Mgr. Jitky Polívkové postupně obdrželi stříbrný náramek, originální pamětní list a absolventskou šerpu.

   Během nadcházejících chvil moderátoři přečetli připravený proslov, v němž deváťáci hodnotili jednu etapu svého života. I zde došlo na slova díků, která jsou určitě na místě. Nostalgie a dojetí musely ještě ale na chvíli ustoupit stranou, neboť deváťáci se chopili paliček a vystřihli originální vystoupení, jímž se stalo perfektně secvičené a velmi originální bubenické číslo, jaké jsme u nás ještě neviděli.

   Dunivý zvuk kbelíků pak vystřídala na několik okamžiků slova díků, jimiž loučící se žáci spolu s květinou poděkovali za práci i porozumění všem přítomným učitelům. To se již poněkolikáté a nyní zcela bez zábran a naplno objevily u mnohých přítomných pod očima slzy dojetí, které jim do tváří vehnala síla chvíle, ve které si naplno uvědomili, že nic, ať již to bude lepší či horší, zkrátka nebude tak jako doposud, že každý z nich si tu další cestu životem bude muset prošlapávat sám bez spolužáků, které již za ta společně strávená léta dobře znal. Poté se znovu rozezněl zvon a akce plná emocí byla u konce.

   Na devátou třídu ještě tentýž den v podvečer čekala slavnostní večeře a v pátek pak posledních několik desítek minut v budově milované i nenáviděné základní školy. I ty se na samotný závěr proměnily v slzavé údolí a dojemné osobní loučení, při němž se odehrálo bezpočet objetí a stisků rukou, jež byly provázeny i spoustou krásných slov. Za dva měsíce se onen koloběh rozběhne nanovo a do lavic základní školy zasednou noví žáci, kteří si v nich odžijí své vlastní příběhy, jež budou spoluutvářet zase jejich životy. Všem je však nyní na místě především popřát krásné prázdniny a dovolené plné nevšedních zážitků a pohody.

                                               Mgr. Aleš Plevka, předseda Komise pro sport a kulturu

 

 

 

pastelka pastelka pastelka pastelka pastelka
knihy