znak ZŠ Habartov
Základní škola Habartov
Karla Čapka 119, okres Sokolov
Tel.: +420 352 692 547
město Habartov

*****************

Nabízíme volné pracovní místo na tyto pozice:

* učitel 1. stupně

* učitel 2. stupně

* sociální asistent

* školní psycholog

Více informací zde.

Canisterapie

Mohutní a při tom dobráčtí psi Bohouše Stránského si bezezbytku získali dětská srdce.

Po dva dny, ve čtvrtek a v pátek 5. a 6. dubna se v hodinových intervalech na škvárovém hřišti v Habartově postupně střídaly jednotlivé třídy naší základní školy, aby žáci zhlédli ukázku výcviku a poslušnosti  canisterapeutických psů, z nichž převážná většina patří k rase Leonberger. Pan Stránský se této léčebné metodě věnuje již několik let a v posledních zhruba dvou jeho činnost nabrala na intenzitě. Vzniklo z toho spojení, které je naplněno důvěrou, láskou i prací na plný úvazek. Vždyť to, co pejskům věnujete na čase a péči, se vám mnohonásobně vrátí. Ostatně, jak tvrdí Bohouš Stránský, na rozdíl od dětí psy prý můžete naučit v podstatě všechno.Bohouš vlastní celkem devět psů, ale dva se nacházejí teprve takříkajíc v přípravě, a tak jich s sebou do Habartova přivezl „jen“ sedm.

Myslím, že žákům tři čtvrtě hodinové setkání s Karlem, Jarouškem, Ozákem a dalšími čtyřnohými parťáky z paměti jen tak hned nevymizí. Hlazení a mazlení se s těmito chundelatými velikány nebralo konce. Bohouš se navíc dokázal přesně trefit i do stylu vnímání začínajících puberťáků. Velmi přístupnou a zajímavou formou dokázal vyprávět o radostech a strastech každodenního soužití s devítihlavou psí smečkou. Podrobně, pravdivě a při tom s nadsázkou a humorem popsal nejrůznější situace, které se psy prožívá. Neopomněl ani zmínit tu obrovskou radost, kterou mu canisterapie přináší v podobě nejrůznějších pozitivních změn a pokroků, které setkání s jeho svěřenci u klientů z nejrůznějších zařízení po celém kraji vyvolá.

Děti se mimo jiné dozvěděly také několik praktických rad jak se chovat při setkání s neznámým a agresivním psem, jak k cizímu psu přistoupit, jakým způsobem ho pohladit a jak respektovat jeho osobnost.  Bylo zábavné pozorovat, jak psi poslouchají Bohouše na slovo, aniž by nějak musel zvyšovat hlas, jak ti schopnější reagují jen na pouhá gesta. Na všech psech bylo jasně patrné, že se svému pánovi touží zavděčit a že jsou mu zcela oddáni a tím mu de facto splácejí jeho bezmeznou lásku a péči, kterou jim měrou vrchovatou věnuje.

Veškerá teorie byla doprovázena praktickými ukázkami, z některých žáků se na chvilku stávali nadšení asistenti. Děti na psy a psi na děti reagovali naprosto přirozeně a bez negativních projevů. Žákům byla předvedena i canisterapeutická práce tzv. polohování a jeden ze šesťáků se na několik minut stal klientem a mohl si užívat teplo psí srsti. Veškerou práci i žertovné kousky, které čtyřnozí kamarádi předvedli, žáci odměnili potleskem a páníček porcí piškotů. „Placák“ a „pusinka“ vyvolaly u dětí přímo nadšení a záchvaty smíchu.

Zkrátka- bylo to milé, bylo to zábavné a bylo to zároveň i přiměřeně věku žáků poučné a užitečné setkání, v jehož samotném závěru dostaly děti i prostor na dotazy, které jim pan Stránský ochotně zodpověděl. Celá ukázka byla pak definitivně zakončena hromadným mazlením, kdy bylo při zachování elementárních zásad možné, jak říkal Bohouš, všech sedm psů doslova „utýrat“ a to se dětem asi zamlouvalo nejvíce. Bohoušovi děkujeme a přejeme mu, aby se svou smečkou mohl nadále pomáhat potřebným a těšit se ze všech alotrií, které mu jeho parťáci připraví.

                                                                                   Mgr. Aleš Plevka, tř.uč. VI. A

pastelka pastelka pastelka pastelka pastelka
knihy